POTKAL VESMÍR VESMÍR

16. listopadu 2018 v 13:38 | Jiří Stratil
Celým vesmírem je i člověk, jehož život byl započat a vyvíjí se až do smrti. Stejně tak i ten náš nadřazený vesmír, jehož zlomek pozorujeme, se mohl nějakým způsobem zrodit a vyvíjí se. Jeho život je ale z našeho pohledu poněkud delší jako ten náš. A mohou existovat i další podobné vesmíry.
-
Potkal se vesmír s vesmírem,
a myslel si - jsem jen já.
Válkou řešit to, či smírem,
vřdyť koho to v sobě má?
-
Ano, člověka v sobě nosí,
převzácnou to bytost.
I když pole jemu kosí,
projevuje nad ním lítost.
-
Přec myslící ta úroveň,
a perspektivní bytí.
I škodlivost však zároveň,
jak vydatně se sytí.
-
Přesto potřebuje jej,
neb prospívá tu jemu.
A tak, - děj se co děj,
ku obrazu hledí svému.
-
Potkal se vesmír s vesmírem,
a podali si ruce.
Tohle vyřešíme s mírem,
proč bychom tak prudce.
-
I stali se pak přáteli,
vždyť tu o člověka běží.
A postoj jiný máte-li,
prosadíte ho jen stěží.
-
Člověk, to zní hrdě,
vzácnost přece nebeská.
Proč tedy tak tvrdě,
kdo potom vám zatleská?
-
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama