OBČAS NĚCO I NARUBY

23. června 2018 v 7:48 | Jiří Stratil
Co všechno člověk po celý život dělá podle toho, co se v mládí naučil? Co ho učili rodiče, učitelé ve škole i lidé ve společnosti? Každý dříve nebo později dělá některé věci jinak, podle svých zásad a individuálních potřeb. Každodenní základní úkony přinášejí stereotyp a různé problémy, tak si člověk něco z pohodlnosti začne zjednodušovat nebo i zanedbávat. Nebo dokonce obracet naruby.
-
Koupit nové rifle, již se trhají,
ale pročpak prosím vás?
Mnozí se s tím netají,
co otrhánků kolem nás.
-
Dnes je to i velká móda,
mužská a hlavně ženská.
Na ty škubánky se pěje óda,
ku podpoře, jak je hezká.
-
Jde vám kolem sličná dáma,
ale propána, ty její kalhoty!
S dítětem to mladá máma,
oškubaná do nahoty.
-
Čemu učí to malé dítě,
nepořádkům a nedbalosti?
Asi pořádkům svým nepokrytě,
vždyť ty povinnosti jsou jen k zlosti.
-
Proto sám sobě jsem si řekl:
rifle mám již děravé, ale co je na tom?
V nárocích svých pak jsem změkl,
vždyť co je tady komu po tom.
-
Komu dnes to tady vadí,
a kam se hrabu na jiné.
Módám cestu razí mladí,
i ku pomoci peněžence líné.
-
Maminko má, budu jako otrhánek,
tomu jsi mě neučila.
Odkud jen ten vítr vane, nebo vánek?,
jak ty pořádná jsi byla a v tom čilá.
-
Ale kdepak, takhle to přece nenechám,
řekl jsem si rázně.
A také již nové rifle mám,
v návratu do své staré kázně.
-
-
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama