DŮM U VYSOKÉ VĚŽE

9. června 2018 v 9:17 | Jiří Stratil
-
Dávno, pradávno již tomu,
co dům a věž tu stály.
I dávno tomu, kdy došlo k zlomu,
kdy tu nepřátelské větry vály.
-
Dům padl,
a zůstal z něj jen zbytek.
Odešel i ten, co tu kradl,
jenž cizí za svůj pojal příbytek.
-
-
I vyrostl dům nový,
na tomto slavném místě.
S členitými krovy,
ve spojitosti zde jisté.
-
Věrnost a prospěšnost,
vlastnosti vzácné hledané.
Také skromnost a vděčnost,
v této souhře dané.
-
Dům miloval svou starou věž,
a ona milovala jeho.
A nepředstíral žádnou lež,
tak si našla toho pravého.
-
Dva byly a přitom jeden,
v harmonickém vztahu.
Byl-li červen nebo leden,
trvale v společném tahu.
-
I vzešlo jim tu světlo,
a rozdalo i teplo.
Aby trní zase rozkvetlo,
a stále se něco nepletlo.
-
Ten dům u vysoké věže,
z velmi starého města.
K ní pojednaný svěže,
by odčiněna byla ta strašná msta.
-
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama