Dostavba Staroměstského náměstí III

28. dubna 2018 v 9:40 | Jiří Stratil
V tomto dalším pokračování mého tématu - návrh na dostavbu Staroměstského náměstí - čtenáře seznamuji s historickým stavebním vývojem západní strany rynku, hlavně pak s vývojem východního křídla Staroměstské radnice.

Stavební počátky sahají až do 13.století, do doby románské, kdy se zde začaly stavět první jednoduché kamenné domy. Staroměstská radnice byla založená v r.1338 z povolení krále Jana Lucemburského. Pro tento účel správy Starého Města pražského byl měšťany zakoupen první dům (Wolflina od Kamene), z celkové pozdější řady čtyř domů jižního křídla radnice (na obrázku vlevo od věže). K němu pak byla přistavěna jednoduchá věž - rozhledna pro sledování požárů a nepřítele a k ní do pravého úhlu ještě malé východní radniční křídlo pro zřízení radní a obecní síně. Toto jsou úplné počátky Staroměstské radnice v Praze.
Nyní se přesuneme do 2.poloviny 14.století, kdy došlo ke gotické přestavbě radniční věže, s vybudováním kaple a také k první přestavbě východního křídla radnice. Stavební práce zde provedla huť Petra Parléře. Na této kresbě je zobrazená celá stavební podoba této části Staroměstského náměstí a další přilehlé domy. Na východní křídlo SR navazovaly tři malé domky a uličkou oddělený velký dům, později zvaný Krenův. Za ním pak stála románská bazilika sv.Mikuláše. Ta již nebyla stavební součástí Staroměstského rynku. Na kresbě věže ještě není patrný orloj, jehož první počátky jsou datovány rokem 1410 (hodinář Mikuláš z Kadaně).

Kresba: arch.M.Brix

Takto pravděpodobně vypadala tato část pozdějšího souboru budov SR na konci 14.století (věž dostavěná r.1364, kaple vysvěcená r.1381):
Někdy na konci 15.nebo na počátku 16.století došlo k přestavbě interiéru tohoto radničního křídla, kdy starou radní a obecní síň nahradila velká reprezentační síň s visutou síťovou klenbou. V 17.století byla budova zvýšena o nízké druhé patro a z bezpečnostních důvodů zazděno loubí (1614-1618). Věž ještě neměla hodiny a nahoře ochoz (grafika níže z 2.poloviny 18.století).


Největší ranou pro architekturu této stavby však byla přestavba v letech 1784-1787, za níž byla pro kancelářské účely radnice snesena reprezentační gotická síň a tento prostor rozdělen stropem do dvou pater. Nad nimi ještě vyrostlo třetí patro a budova se rozšířila o sousední úzký domek porybného. Vznikla tak zcela nevýrazná architektura, k věži se již nehodící. Přestavba se dotkla také věže, kde byla okna rozhledny nahrazena hodinami a pod dlátovitým zastřešením vybudován ochoz (níže: L.Lange, kolem r.1820).


V letech 1838-1841 byla budova zbouráva a místo něj postaveno nové velké radniční křídlo, podle projektu vídeňského architekta Pietra Nobile v rakouském neogotickém slohu. Ta pohltila sousední barokní domy, vyjma Krenova, odděleného úzkou uličkou. Rovněž ten prodělal několik vývojových stavebních proměn (gotickou, renesanční a barokní). Rozrůstající se Magistrát tak získal další prostory (V.Kandler, 1838).


Průčelí do náměstí s velkými lomenými neogotickými okny se však setkalo se značným odporem pražské veřejnosti, proto bylo ještě v letech 1847-48 přestavěno podle návrhu vídeňského dvorního rady P.Sprengera a v detailech podle stavbyvedoucího ing.H.Bergmanna. Průčelí do uličky proti Krenovu domu zůstalo původní, což se potom negativně projevilo po jeho zbourání a odkrytí barokního kostela sv.Mikuláše (fotografie z 2.poloviny 19.století).



A jsme již ve 20.století, v urbanisticko-architektonické situaci po přestavbě několika domů severní strany Staroměstského náměstí, vytvoření Pařížské třídy a zbourání Krenova domu před kostelem sv.Mikuláše. Na fotografii je již Husův pomník z r.1915.


Na samém konci 2.světové války, ve dnech 6. a 8.května, ustupující nacisté ze msty velmi poničili ostřelováním a
bombardováním Staroměstskou radnici, v níž měli svoje pražské sídlo. Nobileho křídlo až do základů vyhořelo a zůstaly stát jen obvodové zdi. Po soutěži na jeho dostavbu v r.1946, která opět nepřinesla vhodné nové řešení budovy, bylo z nedostatku vůle obnovit neogotické křídlo rouhodnuto je odstranit, s ponecháním jen zbytku při věži ze statických důvodů (foto 1945).

Současná situace s vybouranou prolukou, stále připomínající hrůzy 2.sv.války, s nevzhledným zadním průčelím jižního křídla SR, se zbytkem východního křídla, s nereprezentativními domy za prolukou a s nepřesvědčivým zapojením kostela sv.Mikuláše do obrazu náměstí. Jedná se pouze o rozsáhlou proluku, nikoli o rozšířený prostor náměstí. Toto je důvodem stálého úsilí o nalezení nové vhodnější dostavby západní strany SN, než jaká tu byla v dřívějších dobách (vlastní fotograf, 1990).


Nyní jde i o částečné zohlednění ploch zeleně s odpočivadlem a občerstvením (vlastní návrh).


Zdroje:
Staroměstská radnice, V.Choutka, J.Vávra, sportovní a turistické nakladatelství, Praha, 1961
Srdce města, URM Praha, 2008
Praha, průvodce-informace-fakta, C.Rybár, Olympia Praha, 1975
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama