Duben 2018

Přestavba domu U Kamenného zvonu

30. dubna 2018 v 8:15 | Jiří Stratil
Když jsem před lety poprvé viděl tento zrekonstruovaný dům, udivilo mne jaký názor se prosadil při obnově této vzácné památky. Přitom se jedná o jediný dům v Praze, který byl zatím objeven v takto zachovalém stavu ve své původní gotické podobě.

Při hloubkovém stavebně-historickém průzkumu v r.1965, kdy byla snesena barokní fasáda jeho někdejší přestavby, byla objevena členitá kamenná architektura, v barokních zazdívkách dokonce pak převážná část osekané kamenické a sochařské výzdoby. Jeho koncepce nasvědčovala, že se jedná o gotickou architekturu období 1.poloviny 14.století (datováno okolo r.1340). Honosnost a nákladnost výzdoby fasády, jejíž architektonické zbytky a fragmenty bylo možno dotvořit do pravděpodobné původní podoby těchto článků, ukazuje na dům zámožného měšťana (patricie).

Návrh, podle kterého byla prováděna rekonstrukce, počítal s plnohodnotnou obnovou fasády (parter dotvořen), méně šťastně však již dům zastřešoval poněkud tvrdě a nesourodě vyznívající dlátovitou střechou se soudobě pojatou věncovou atikou. Obnova fasády byla nakonec provedena muzeální konzervační metodou nálezu, doplněného o složené zlomky výzdoby, nalezené v zazdívkách, ovšem navržené zastřešení bylo realizováno. Dům tak ztratil svoji suverenitu, není již ani gotický ani soudobý. Tyto památkářské metody a postupy mají jistě svoje odůvodnění a opodstatnění, na Staroměstském náměstí by ale člověk rád viděl domy v jejich plné kráse. Proto jsem se rozhodl pokusit se této mimořádně cenné památce vrátit její přesvědčivost.

Nový návrh přejímá řešení fasády architektů SÚRPMO Praha ze 60.let, dlátovité zastřešení ale odstraňuje a nahrazuje tvarově měkčím dlátkem bez atikového věnce, který nikdy v historii nemělo.

Sadelerův prospekt Staroměstského náměstí z r.1606 (rytina J.Wechter) zobrazuje tento dům v úpravě pozdně gotickou jagellonskou gotikou.


Barokní přestavba domu (foto po r.1900) do 60.let 20.století:


Původní návrh na rekonstrukci domu architektů SÚRPMO Praha ze 60.let (kresba Ing.arch.J.Staněk):

Praha-dům U Kamenného zvonu, foto W.Rebel, Creative commons, licence
3.0 Unported (CC BY-SA 3.0):


Vlastní návrh na novou přestavbu domu:
Zdroje:
Pražská architektura, významné stavby jedenácti století, Ing.arch.J.Staňková, Ing.arch.J.Štursa, Ing.arch.S.Voděra, Praha 1991.
Srdce města, URM Praha, 2008.

"Hlava" Staroměstského náměstí

29. dubna 2018 v 10:26 | Jiří Stratil
Úvahy ohledně dostavby Staroměstského náměstí se točí také kolem návratu některé z historických podob zástavby proluky, nebo její části. Zejména pak se hovoří o návratu malé radničky z huti Petra Parléře, jako tzv. "hlavy" náměstí. Proč to ale již není možné?

1) Tato stavba, byť tvořící s věží architektonickou jednotu, je dílem 14.století, urbanistických a kulturních podmínek té doby. Byla postavena do stísněné situace pravděpodobně již zde stojících románských domů. Nyní je však vystavena urbanistické i architektonické kolizi s barokně přestavěným kostelem sv.Mikuláše. Natočení obou staveb vůči sobě takto nebylo projektováno.

2) Svou typologií radnička připomíná spíše malý kostelík, což bylo kritizováno po celou dobu její historické existence. Navíc si opět vynucuje snížení věže pro přiměřenost, což již dnes také nepřipadá v úvahu. Věž by ztratila monumentalitu a objekt by získal až jakousi groteskní podobu, nepřijatelnou do současné stavební kultury náměstí.

3) Úvahy připouštějí další dostavbu zbytku proluky moderní budovou. Jenže to zde na patřičné úrovni rovněž nelze. Radniční křídlo má ukončenou architekturu, k níž není možné připojit tzv. adičním způsobem další objekt. Možné je vložit do proluky samostatnou budovu, avšak tyto urbanistické podmínky jsou v tomto případě opět kvalitně neřešitelné.

4) Kostel sv.Mikuláše dnes patří ro obrazu náměstí, proto jej není možné znovu překrýt zástavbou podobnou té, která tu kdysi stála. Také je nutné respektovat Pařížskou třídu.


Nové radniční křídlo řeší všechny tyto problémy. Věž zůstává nedotčená, typologicky se jedná o radniční objekt s možností adičního připojení dalšího objektu. Křídlo může být vystavěno samostatně v 1.etapě realizace, s parkovou úpravou zbylého prostoru proluky. V 2.etapě se pak mohou připojit ostatní domy (viz předchozí články).


Gotický arkýř a moderní arkýř Staroměstské radnice

29. dubna 2018 v 7:52 | Jiří Stratil
Jedná se zde o mimosoutěžní návrh dostavby západní strany Staroměstského náměstí čtyřmi domy, z nichž budova přiléhající ke gotické věži představuje nové menší radniční křídlo. Pro jeho architekturu jsem se inspiroval jak historickými slohy budov SN, zejména gotikou věže SR a renesancí, tak také moderní architekturou. Hlavním výzdobným prvkem jeho průčelí je arkýř vyvrcholený atikovým štítem. Arkýř je inspirovaný gotickým arkýřem kaple radniční věže, avšak v moderním stylu. Je plnostěnný a zevnitř vytváří výklenek (niku) pro umístění sochy (vlastní fotograf).






Svislý podélný řez interiéry:


Svítilna pro Staroměstské náměstí

28. dubna 2018 v 12:04 | Jiří Stratil
Zajímavý je také vývoj svítilen v prostoru Staroměstského náměstí. Původně zde byly nízké jednoduché lucernové lampy, které nahradily ve 2.polovině 19.století složitější víceramenné plynové lampy. Elektrifikace pak přinesla převratný zlom i ve způsobu osvětlení. Plynové svítilny byly počátkem 20.století nahrazeny vyššími secesními kandelábry se zavěšenými svítidly ve dvou provedeních, které stály na Staroměstském náměstí do konce 40.let. V 2.polovině 20.století pak byly lampy několikrát vyměňovány typy, designem poplatnými své době, se středně vysokými i vysokými kandelábry a dokonce zde instalovány i zcela běžné průmyslové výrobky, do tohoto historického prostoru zcela nevhodné. Koncem 80.let se názor na osvětlení SN vrátil opět k nižším pětimetrovým svítilnám s kulatými osvětlovadly, které tu jsou dodnes. Jen před jižním křídlem Staroměstské radnice a v některých přilehlých ulicích se vývoj vrátil k plynovým lampám z 19.století a obnoven byl tak cech lampářský.

Studium historického vývoje těchto objektů přináší dostatek zkušeností i poučení, ze kterého lze vyvodit obecně platnější závěry. Jako nejvhodnější je zde návrat k typologii a dimenzím lucernových lamp, z pohledu naší doby je ale třeba tvůrčího přístupu, ne pouhého návratu k historizujícím formám. V designu by mělo jít o ztvárnění do moderního stylu. Zmíněné historizující svítilny bych již neměnil, nahradil bych zde jen současné moderní lampy.

Foto z 2.poloviny 19.století.
Zdroj: publikace Srdce města, URM Praha, 2008.


Foto z r.1918.


Vlastní návrh jedno, tří a pětiramenné el. lampy výšky 5m.


Dostavba Staroměstského náměstí III

28. dubna 2018 v 9:40 | Jiří Stratil
V tomto dalším pokračování mého tématu - návrh na dostavbu Staroměstského náměstí - čtenáře seznamuji s historickým stavebním vývojem západní strany rynku, hlavně pak s vývojem východního křídla Staroměstské radnice.

Stavební počátky sahají až do 13.století, do doby románské, kdy se zde začaly stavět první jednoduché kamenné domy. Staroměstská radnice byla založená v r.1338 z povolení krále Jana Lucemburského. Pro tento účel správy Starého Města pražského byl měšťany zakoupen první dům (Wolflina od Kamene), z celkové pozdější řady čtyř domů jižního křídla radnice (na obrázku vlevo od věže). K němu pak byla přistavěna jednoduchá věž - rozhledna pro sledování požárů a nepřítele a k ní do pravého úhlu ještě malé východní radniční křídlo pro zřízení radní a obecní síně. Toto jsou úplné počátky Staroměstské radnice v Praze.
Nyní se přesuneme do 2.poloviny 14.století, kdy došlo ke gotické přestavbě radniční věže, s vybudováním kaple a také k první přestavbě východního křídla radnice. Stavební práce zde provedla huť Petra Parléře. Na této kresbě je zobrazená celá stavební podoba této části Staroměstského náměstí a další přilehlé domy. Na východní křídlo SR navazovaly tři malé domky a uličkou oddělený velký dům, později zvaný Krenův. Za ním pak stála románská bazilika sv.Mikuláše. Ta již nebyla stavební součástí Staroměstského rynku. Na kresbě věže ještě není patrný orloj, jehož první počátky jsou datovány rokem 1410 (hodinář Mikuláš z Kadaně).

Kresba: arch.M.Brix

Takto pravděpodobně vypadala tato část pozdějšího souboru budov SR na konci 14.století (věž dostavěná r.1364, kaple vysvěcená r.1381):
Někdy na konci 15.nebo na počátku 16.století došlo k přestavbě interiéru tohoto radničního křídla, kdy starou radní a obecní síň nahradila velká reprezentační síň s visutou síťovou klenbou. V 17.století byla budova zvýšena o nízké druhé patro a z bezpečnostních důvodů zazděno loubí (1614-1618). Věž ještě neměla hodiny a nahoře ochoz (grafika níže z 2.poloviny 18.století).


Největší ranou pro architekturu této stavby však byla přestavba v letech 1784-1787, za níž byla pro kancelářské účely radnice snesena reprezentační gotická síň a tento prostor rozdělen stropem do dvou pater. Nad nimi ještě vyrostlo třetí patro a budova se rozšířila o sousední úzký domek porybného. Vznikla tak zcela nevýrazná architektura, k věži se již nehodící. Přestavba se dotkla také věže, kde byla okna rozhledny nahrazena hodinami a pod dlátovitým zastřešením vybudován ochoz (níže: L.Lange, kolem r.1820).


V letech 1838-1841 byla budova zbouráva a místo něj postaveno nové velké radniční křídlo, podle projektu vídeňského architekta Pietra Nobile v rakouském neogotickém slohu. Ta pohltila sousední barokní domy, vyjma Krenova, odděleného úzkou uličkou. Rovněž ten prodělal několik vývojových stavebních proměn (gotickou, renesanční a barokní). Rozrůstající se Magistrát tak získal další prostory (V.Kandler, 1838).


Průčelí do náměstí s velkými lomenými neogotickými okny se však setkalo se značným odporem pražské veřejnosti, proto bylo ještě v letech 1847-48 přestavěno podle návrhu vídeňského dvorního rady P.Sprengera a v detailech podle stavbyvedoucího ing.H.Bergmanna. Průčelí do uličky proti Krenovu domu zůstalo původní, což se potom negativně projevilo po jeho zbourání a odkrytí barokního kostela sv.Mikuláše (fotografie z 2.poloviny 19.století).



A jsme již ve 20.století, v urbanisticko-architektonické situaci po přestavbě několika domů severní strany Staroměstského náměstí, vytvoření Pařížské třídy a zbourání Krenova domu před kostelem sv.Mikuláše. Na fotografii je již Husův pomník z r.1915.


Na samém konci 2.světové války, ve dnech 6. a 8.května, ustupující nacisté ze msty velmi poničili ostřelováním a
bombardováním Staroměstskou radnici, v níž měli svoje pražské sídlo. Nobileho křídlo až do základů vyhořelo a zůstaly stát jen obvodové zdi. Po soutěži na jeho dostavbu v r.1946, která opět nepřinesla vhodné nové řešení budovy, bylo z nedostatku vůle obnovit neogotické křídlo rouhodnuto je odstranit, s ponecháním jen zbytku při věži ze statických důvodů (foto 1945).

Současná situace s vybouranou prolukou, stále připomínající hrůzy 2.sv.války, s nevzhledným zadním průčelím jižního křídla SR, se zbytkem východního křídla, s nereprezentativními domy za prolukou a s nepřesvědčivým zapojením kostela sv.Mikuláše do obrazu náměstí. Jedná se pouze o rozsáhlou proluku, nikoli o rozšířený prostor náměstí. Toto je důvodem stálého úsilí o nalezení nové vhodnější dostavby západní strany SN, než jaká tu byla v dřívějších dobách (vlastní fotograf, 1990).


Nyní jde i o částečné zohlednění ploch zeleně s odpočivadlem a občerstvením (vlastní návrh).


Zdroje:
Staroměstská radnice, V.Choutka, J.Vávra, sportovní a turistické nakladatelství, Praha, 1961
Srdce města, URM Praha, 2008
Praha, průvodce-informace-fakta, C.Rybár, Olympia Praha, 1975

Dostavba Staroměstského náměstí II

27. dubna 2018 v 12:01 | Jiří Stratil
V tomto druhém článku na téma svého návrhu na dostavbu Staroměstského náměstí představuji půdorysy a svislé řezy nového radničního křídla.


Půdorys I.nadzemního podlaží:
Zaklenutá síň s průchodem do staré budovy Staroměstské radnice a do dvora za budovou (výstavní účely):

Svislý podélný řez (pohled do náměstí):

Svislý příčný řez (pohled k věži; žluté pole stěny pro mozaiku):


Svislý příčný řez (pohled od věže):


Celkový svislý příčný řez se schodištěm (pohled od věže) + dvorní průčelí připojených domů:


Půdorys 2. a 3.NP - síně pro variabilní využití (dřevěné intarsované podhledy stropů):



Půdorys 4.NP - podkroví (variabilní využití):

Celkový svislý podélný řez budovou:


Dostavba Staroměstského náměstí

27. dubna 2018 v 10:23 | Jiří Stratil
Tento návrh na dostavbu západní strany Staroměstského náměstí, na kterém pracuji mimosoutěžně již od roku 1991, je podložen studiem všech devíti dosavadních architektonických soutěží, které proběhly ve 20.století (1901, 1904, 1909, 1938, 1946, 1963, 1966, 1979 /neoficiální/, 1987) a studiem historického stavebního vývoje náměstí. Existuje již asi 600 soutěžních návrhů, ale žádný z nich nebyl natolik přesvědčivý, aby mohl být vybrán pro realizaci stavby.

Velkým problémem byl zejména odkrytý barokní kostel sv. Mikuláše, jenž původně nepatřil do náměstí. Před ním stál tzv. Krenův dům, zbořený v rámci asanace Josefova a vybudování Pařížské třídy v r.1901. Velké radniční křídlo (Nobileho radnice) z první poloviny 19.století se zde potom dostalo do urbanistické i architektonické kolize s kostelem. Stalo se proto předmětem přestavby v soutěžích do 2.sv.války a po zničení nacisty na konci války pak předmětem dostavby nové budovy v poválečných soutěžích.

Zde přináším obrazovou dokumentaci svého návrhu v porovnání s předchozí Nobileho radnicí. Členění dostavby na čtyři menší domy odpovídá měřítku zástavby náměstí a řeší harmonický vztah jak k radniční věži, tak také ke kostelu sv.Mikuláše. Architektura budov je navržená v soudobě-historickém stylu.

Pohled z věže Týnského chrámu:


Pohled od Celetné ulice:


Menší radniční křídlo, štítové domy, půdorys 1.NP + venkovní plochy: